Obloha oblékla si černý háv..

Obloha oblékla si černý háv,
krvácela rudé slzy.
Však na bolest není nikdy brzy..
Melodii smrti přivítal černý páv.

Tehdy krutost ovládla kraj,
plný bolesti.
Minulost schovala se nyní do tajemné pověsti,
pověsti? Však je to báj!

Sličné pany kouzelné,
zmíraly pod tíhou doby.
Žel bohu dostaly se do spárů zloby,
tehdy se děly zločiny hrdelné.

Prý čarodějnice, ať hoří!
Prý obcovala s ďáblem, ať zhyne!
Okolím pach smrti se líně line,
těžko se bestiální zákony boří.

Každý, jenž postavil na vzdor,
chtěl zachránit aspoň život jediný.
Padl za oběť většiny,
strach a smrt rozlezly se jako mor.

Hrdě stál, on ten inkvizitor, krutý vládce,
pán nad životem i smrtí.
Jej hlídali tři černí chrti,
však jeho plány vycházely mu hladce.

Bral si majetek bohatých dam,
jenž obvinil z posedlosti.
Pln zrůdnsti, pln zlosti,
házel jejich těla do hlubokých jam.

..

Mnoho duší utýral,
ten blázen v kápi kata.
Však dožil se úctihodného data,
spravedlnost se jej vyhla.. šťasten a stár umíral.