Mrtvej kamarád

Když tma se vkrádá pod cylindry začouzenejch lamp
A stín vráží klín tam co sedával ten starej tramp
Chtěl bych mu zazpívat píseň poslední
Starý blues měsíčných nocí
A modrech, teplejch dní

Necháme kytary rozeznít
písněmi zaprášenejch cest
přivřem oči aby se dalo snít
o tónu co dávno ztich
vysokým jak dětský smích

Rozlije se po kraji
melodie dávnejch cest
plout bude mezi stany potají
vleze si do našich vest
vpije se až pod knoflíky na hrudi
pradávnou vzpomínku v nás ta píseň probudí