Pár světlých okamžiků - 3. část

.

Ráno časný budíček,
snídaně a na Valchu
proudí tisíc samiček.

Pračlověk se svojí družkou Karlem
už se derou hustým davem.


V hlavě ještě zvony bijí,
toho vína bylo dost,
malé děti se nás bojí.

Až u vodníka čeká spása,
z láhve do nás teče krása (ze švestek)

Tak zahájíme lov a baby,
máme oba toho dost,
u samiček hlavně zuby,

u samečků pevná kost!
A když mají sílu, jenom dobře.

Na otázku, proč ony s námi,
říkáme, že všechny dámy
dostanou jen jednu noc.

Pak neandrtál vybere si,
děvu, kterou on by chtěl.


Páni, kteří zase uklidňují
mou samičku jménem Karel.
Snad podle klacku pozná kosa.

Kdo vydržel a vyhověl,
ona prošla bránou noci.


Však noc plná lásky úkladů,
začla špatně u výčepu,
sice plno vilných návrhů,

všichni jsme byli plni sil,
ale zmohlo nás pak pivo.


A co bylo dál?
Dál už nebylo nic.

.