Duše odraz

Krví ze srdeční tepny maluji obraz,
pláči, však bolest ze mne mizí.
Snad zbyde v srdci jen cit ryzí,
než dokreslím mé duše odraz.

Krví ze srdeční tepny maluji své city,
suším své oči okvětními lístky růže.
Samota a beznaděj vpíjí se mi do kůže,
a já vním jen zbytené banality.

Krev ze srdeční tepny uspala mé bytí,
umírám, však dokončila jsem své dílo.
Je mi tak hezky, tak milo,
už mi zbylo jen s vlky vytí.

Jako zbloudilá duše vyji na měsíc.