Beze slov

V hlubině emocí
skládám básně
beze slov.
Tvořím je pomocí
odstínů ticha.

Skládám obraz
mého světa,
stísněný v prostoru
rozlehlé prázdnoty
bez konce.

Stejně trpím
klaustrofóbií
Narážím na neprostupné
stěny vlastní omezenosti
Odříkávám neupřímné
modlitby bohům,
ve které nevěřím...
nechci se lišit
od lidí,
kteří nepřemýšlí.

Nemůžu se vzdát
démona myšlení,
co se uhnízdil
v mé hlavě.
Tento Danajský dar
zdál se být krásný
všichni ho chválili,
mně přinesl
jen vědomí
vlastní nedokonalosti...

Jak zahnat strach,
že opět neuspěji
a bez myšlenek
jít za štěstím,
jež mi není souzeno?

Prosím pomozte!
Než to vzdám.