Nejtajnější místo

Vzlétnou do naděje očí,
s bělobou andělských křídel,
jenž na nechráněné tváře polibky
v nekonečném rytmu obětují.

Jak v poslední z možností,
do úst slova z duše plynou,
nevnímajíc zrádných překážek,
bez bolestí vět vždy posledních.

S tváří, rtěnkou poznamenaných,
slzy se v nečinnosti zastavily,
bojíc se snů, kteří s s náručí
dokořán jim vstříc postupují.

Vzlétnou do naděje očí,
s vánkem od bohů řeckých,
poznat naposledy tajemství skryta,
v místě, v místě svém nejtajnějším.