máma

Máma

mamko maminko život sis vzala
když mladá si byla jako já teď
a já neznám na všechno odpověď
nemám rameno kde bych vyplakat se mohla
proč jsi ještě žít nemohla
vím že život těžký si měla
však své šance si zahazovat neměla
vždyť děti své si měla
vím že na vyprahlou lásku lék si měla
však ve vínu sic pravda je
ale pít ho jako vodu nedobré je
asi jsi též neměla kde hlavu opřít
své bolesti a slzy ronit
tvá mamka ač silná to žena
jen mluvit a modlit se chtěla
což tobě zřejmě nestačilo
a tak tvoje živobytí skončilo
vím že tvůj muž řádný nebyl
ale nyní se trápí a rád by tu nebyl
což mrzí mě víc a víc
vždyť nemám rodičů víc
já sama problémy ve vztahu mám
a marně z nich cestu hledám
chybí mi láska pohlazení
což už nemám nárok na probuzení?
kéž by to byl jen špatný sen
z kterého najdu cestu ven
slzy mi kanou srdce bolí
chci věřit tomu že mě to přebolí
věřím v lepší zítřek
a snad probudí mě skřítek
a řekne dívej tady je ten lepší zítřek
koukám z okna ven a vidím jak slunce svítí
a že je jarní den k žití
tak milá mamko měj se v nebi krásně
já budu dále skládat básně
básně o bolesti i o radosti
vždyť na světe je hezky
a je v něm všeho dosti.