Naposledy
Naposledy
Jedno z kalných rán,
já naposledy
bránu otvírám,
a tají ledy,
věř, že nečekám,
že půjdeš středem,
jen tak odejít,
vím, nedovedem.
Neumíme žít,
jen v osamění,
každý cestou jít,
bez lásky chvění.
Na hodinách čas
posunu zpátky,
chvěje se mi hlas
a krok mám vratký.
Stojíš za branou,
jen rukou mávneš,
strunu ztrhanou
už nenatáhneš.
Dozněl lyry hlas,
vypršel náš čas ...
já naposledy
bránu otvírám,
a tají ledy,
věř, že nečekám,
že půjdeš středem,
jen tak odejít,
vím, nedovedem.
Neumíme žít,
jen v osamění,
každý cestou jít,
bez lásky chvění.
Na hodinách čas
posunu zpátky,
chvěje se mi hlas
a krok mám vratký.
Stojíš za branou,
jen rukou mávneš,
strunu ztrhanou
už nenatáhneš.
Dozněl lyry hlas,
vypršel náš čas ...
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
TiskKomentáře
...však po smutném konci může přijít veselejší zítřek...
ST! :-))
31.05.2009 20:32:00 | poustevník Jirka
Až v srdíčku mám chvěnííííí...ST
opět krásná.
Dovolím se a opíšu její znění.
31.05.2009 11:16:00 | Tanzania