Prokletý svět

Jako bažinou
brodím se světem,
možno i závidím
malým dětem,
který přemýšlej
nad fůrou hraček,
já však vidím to,
jak tenhle svět jde do sra*ek.

Všude samej kuřák jen,
no to je snad blbej sen.
Většina, libuje si v perverznostech
a život každého z nás
má jiný, když v prstech
kudlu svírá
v tu chvíli je pod námi
kaluž krve, když v břiše
objeví se díra.

Tu a tam
kde kdo umírá,
když feťák vystřelí
a tím knihu života
nadobro nám zavírá.
Jen ať každej
sáhne sobě na svědomí
a přizná,
že svatej nebyl a není.

Lituji nás, lituji lidí,
cožpak to nikdo nevidí?
Jen samí vole, ku*va,
to každej umí
i malé dítě.
Kde jakej alkoholik,
vrah a zloděj
za rohem čumí
a já Bože, prosím tě
o apokalypsu, které je už třeba,
dyť podívej se sám
jak tenhle svět zkomírá.

Sranda to vážně není,
když kdejakej haj*l
život ti změní
lusknutím prstu
a svědomí ho netránpí.

Všude ve světě
samá nevěra.
Že všichni umřeme
to není pověra.
A lidé, hrají si na tebe, Bože
když pro každého druhého
přichystaj smrtelný lože.

Podívej
Jsme tu už dlouho.
Co takhle to změnit?
Dyť většina z nás
by už měla zemřít...