Veronika

Když má kukadla modrá
prvně shlédla svět
moje mamča věděla
pro mě jméno hned.

Byla jsem prý malá
snad menší nežli malinká
tak dostala jsem do vínku
sladké jméno Verunka.

Krásné dětství čas už odvál
snad Bůh ví jenom kam
spoustu věcí změnilo se
jen jméno stejné mám.

Dnes už jsem prý velká holka
a různě mi říkají
spousta kluků po mně kouká
chvíli klid mi nedají.

Plavé vlasy, modrá očka
těžko jim lze zatajit
povídají že jsem kočka
však na jméno se neptají.

Až najdu toho pravého
co Veroniku ocení
otevřu mu srdce své
toť pravé lásky znamení.

Tak děkuji Ti maminko
a né vůbec malinko
za překrásné jméno mé
co navždy už mi zůstane...