Oprátka ze snů

Za znavený měsíc schoval se dlouhý den
Na rohu duše
mé svědomí vzlyká
Zdál se mi v poledne překrásný sen,
Jako když ručička v hodinách tiká
Pojď se mnou do šera,
Jen pojď a křič
Mocná je touha po klidné duši.
Pojď se mnou,
pojď, vzletíme pryč!
V nádherné ticho, co nic neruší

Padnutím hvězdy přání se rodí
které chtěl bych vzkázat všem
Kéž mohl bych já vzepřít se jen
By z hrdla mi neplynul
již jediný stén
Ovííjivá clona by hltala vše
Kéž bych mohl zemřít jen
V okamžik blažený,
nic netuše...

K večeru rána
zdál kouzelný se mi sen
Že visím mrtev
na svých přáních oběšen....