Život bez tebe není nic

Skládám tyto řádky a ty kousek ode mne stojíš,
vím, že i dotknout se mne bojíš.

Hrnou se mi slzy do očí, když vzpomenu si na to dobré,
miloval jsem tě, i když bylo po tvém.

Já vím, že ty už ani vzpomínku na mě nemáš,
vím, že už ani kousek srdce do mě nedáš.

Vím, že už není cesta k tvému srdci zpátky,
ale pořád stojím s brekem za tvými vrátky.

Chtěl bych Tě naposled políbit na rty,
ale je to jako hra o všechny karty.

Políbit Tě a zase tě milovat,
byl bych ochoten, i kdybych měl zase litovat.

Tvoje doteky je to, co mi chybí,
tvoje oči, co říkali, Miluji Tě, mi stálé mizí.

Vzdalují se jako celý svět,
i na kraj svět bych došel pro voňavý květ.

Ten květ to jsi jenom ty a nikdo víc,
bez tebe já se jenom trápím a nedokážu nic.

Vím, že ty máš někoho kdo je lepší ve všem než já,
přeji Ti ať do tebe cele srdce jako já dá.

Dělal jsem všechno, co si chtěla,
chtěl jsem, aby ses krásně semnou měla.

Proto pochop, že já odsud musím pryč,
milovat Tě pořád a být plný bezmoci, to je jako nemít nic.