Dvojí život

Můžu plakat, můžu se smát,
dvě možnosti, co se mohlo stát.
Je to realita nebo pouhý sen,
všechny mé myšlenky derou se ven.

Všechno nadvakrát se děje,
duše pláče, tvář se směje.
Na povrch se dere smích,
můžu si vybrat. je to hřích?

Jaká může být konečná podoba,
dva životy jen jedna osoba.
Vybrat si peklo nebo živit víru.
Žít v neklidu nebo zemřít v míru?

Byl jsi tu lásko?... nebo nebyl???
Pomalu se ze mě stává debil.
Chce se mi brečet, chce se mi smát,
to si zas osud chtěl chvíli hrát.

Je to realita nebo sen,
je teď noc a nebo den.
Kdybych aspoň věděla,
žiju nebo jsem zemřela?