Anotace: Jedna ze zapomenutých reflexí;)O tom jak jsme loni na podzim chodili očišťovat svoje duše do lipové aleje...
Jedna z nej básniček tohodle tématu na literu.
Moc hezký. ;)
žádnej tip
06.11.2009 15:58:00 | Corsica
Píšeš s nesmírnou lehkostí a přesvědčivostí. Velký tip a velký dík za nevšední zážitek z tvých básní.
25.09.2009 21:47:00 | Dota Slunská
Jo jo, to u nas v lipovy aleji /soukrome nazyvane L.A./ se schazej lidi tak akorat na lahvace a na speka -
13.07.2009 19:43:00 | Veru
Na strakapouda se ještě pamatuji a nějakou tu fotku toho neposedy bych určitě našel. Vzhledem k tomu, že tuhle báseň jsem si prožil, mám z ní asi zcela jiné pocity než ostatní. Moc se mi líbí.
Co se týče ostatních stránek věci je rovněž velmi povedená...grafika, rytmus, pointa, pocity...skvělá. Jen tak dál:-*
13.06.2009 14:48:00 | Kyle
Děkuji všem za milé komentáře...Třeba se jednou taky sejdeme někde pod stromem, možná i s tím hrnkem horkého čaje...;)
12.06.2009 19:23:00 | Severka
ST ..skvele mi sedle do nalady, krasne obraty, krasny obraz basne, jenz mi vytanul na mysli... zaslouzeny dvojtipec :)
12.06.2009 17:27:00 | saddova
Velice rytmická báseň :-) Chodím pod různé stromy, i pod lípu..mají ten úžasný dar léčit a relaxovat! A lipový čaj, to je chuťovka! Lahodný jako tato lipová báseň ;-)
12.06.2009 13:33:00 | Chancer
Tyhlety vycházky. Ach, jak je možné na ně zapomenout? To nejde! Každý krok má své jméno, každý směr má svou ceduli. Možná jednou se to ztratí, kde jsme to byli, ale ty cesty, hlína, prach, či snad písek, nezapomene.
11.06.2009 18:01:00 | kikis