Mě zase přepadl podivný pocit melancholie...jestli je to tím, že jsem v období, kdy přemýšlím, jak dál, co bude a co vlastně chci dělat..nebo tím, že se s jednou etapou loučím, abych mohla prožít další...Nádherná Sunny, jako vždy...jsem ráda, že jsem si mohla počíst...
Jinak přijímačky mě čekají poslední ze 4 zítra, na Arts management...čekám na výsledky na čj a literaturu a bohužel mi nevyšla sociologie a hlavně žurnalistika:( tak mě to dost mrzí, ale co, život jde dál.... Tobě držím palečky, ať se ti to povede a vím, že budeš u státnic za hvězdu:) měj se moc krásně, pusu, papa=*
16.06.2009 22:10:00 | makretka
Sun, děkuju, moc. To víš, že pamatuju, jak bych mohla zapomenout ;).
Je spousta věcí, které člověk může a přitom jen říká "kdybych mohl", a až přijdou ty, kdy opravdu "nemůže nic", tak leckdy dělá nemožné a přece to mnohdy nestačí. Kolikrát si hledáme výmluvy proč něco nejde a ona je to jen často převlečená pohodlnost... a neubližujeme tím jen sami sobě, ale hlavně lidem okolo :(.
A máš pravdu, někdo ti opravdu přiroste k srdci v jedné vteřině a nezapomeneš na něj nikdy, i kdybys takového člověka neměla vidět třeba 50 let, a nebo třeba takynikdy, stejně tě bude po celou tu dobu hřát pouhá myšlenka na něj... V takových chvílích si asi máme říct - toho jsme měli potkat. Je to pak krásný pocit. Každému bych ho přála.
Taky tě mám moc ráda, Sun, ale to ty víš... :o)
13.06.2009 07:11:00 | Nausika