Nehul !

Jémine, co se to děje ?
Všechno se točí, kam ten svět spěje…
Prostor se zmenšil, strop na něj padá,
stěny se blíží, on dveře marně hledá.

Nemůže uniknout, není kam utéct,
nějaký nápad ? Travičku zapéct.
Či sladký dortík s náplní zelenou ?
Už ho to dostává, láme se v kolenou.

Prostor se smrští v malinkou kuličku,
pak se zas roztáhne v prostornou uličku.
Hluboké oči, tep tvého srdce,
přebral si hochu, teď trpíš trpce.

Zelená tráva, zelený mlíko,
konopný placky, konopný lýko.
Neměl si hulit,
jak ňáká fabrika,
teď přestaň bulit,
tvoje tělo více si zavzlyká.

Věděl’s co děláš, že ti to škodí.
Rozumu nemáš, to každej vidí.
Blázen si, života nevážíš,
sekeru si vzal a strom svůj teď porážíš.

Zelená rostlinka, pěkně to vypadá,
když to však pěstuješ, kdekdo ti vynadá.
Zvláště pak orgány státního dozoru,
přes mříže koukáš tam v dáli k obzoru.