Kotě

Byť tě mám na dotek,
tak jsem zde o samotě.
Ztichl šum diskoték,
jen venku mňouká kotě.
- Kotě, jež hledá mámu.
Pět vteřin před rozbřeskem
zamňouká tiše steskem
u rozbitého chrámu.

Je samo jako my
bez tepla svojí mámy.
Jak vítr se stromy
si hraje osud s námi.
Někdy dá, jindy zas né,
a někdy zase vezme.
Když ne tu, tak kde jsme?
Kde je to děvče krásné?

Kdo sedí na židli
skryt v jejím obličeji?
Proč ruce vystydly
a už mi nezahřejí
bolístku na srdci?
Kam zmizly všechny vášně,
tak rychle, prostopášně?
Přemýšlej mudrci.

Nepřijdeš na nic,
už tě nic nenapadne.
Snad pouze kanic
bude plout ve vodě chladné
a hledat lásku, něhu, čest...
Totiž i včely
odletěly
z míst kde již přestal šeřík kvést !