V oblacích

Od dětství stoupáme k nebi
životem proběhnem rychle
potom se skláníme k zemi
život se vytratí, prchne.

Stoupá Tvá duše do oblak
mění se v krásný bílý mrak
obloha je Tvým domovem
jsi ve svém chrámu i s Bohem.

Věčnost je duší požitek
všeho tam bývá nadbytek
radost a láska v duších všech
neslyšíš nikde žádný vzdech.

Jednou se spolu shledáme
potkáme známé i neznámé
zvýšíme duchovní cíle
naleznem vše po čem sníme.