Upřímnou soustrast

Mé rty zašeptaly slova
Tvým smutkem
a stažené hrdlo
Tě chtělo obejmout
v těsnosti chápání

Jen chvilkami jsem nahlížela
do Tvé skelné ulice…

…poslední doteky rukou
dcery a táty
se prolínaly s těmi prvními,
kdy baculatost prstíčků
objímala jeho celý ukazováček…

Dlouhé, předlouhé umírání
člověka statečnosti a strachu
v Tvých dlaních,
které podpírala andělská křídla

Každá slza těch okamžiků
zářila svatostí
bezpodmínečné lásky

Ty měsíce
byly peklem bolesti
a darem od Boha
v Tobě, Ivuško

Jsi skromný drahokam lidství,
a já Ti děkuji,
že Tě smím znát…