Tupou sekerou

strom rozeklaný
hrotem tupého blesku vepůl

rozklenout se jako most
toužil nad Tebou
teď raději tou řekou
co divoce uhání vstříc
všem mořím před sebou
chtěl by být

zbloudilou peckou
vystřelenou
z revolveru netečnosti
zasažen na komoru

smrt nepřichází
po špičkách tančí
tango
valčík
waltz

kroutí knír
té mladé paní
co moralizuje
o podmíněném milování

sám
řeže dál
vzpomínky
na cirkulárce marnosti

oči pouze průzorem
do lebeční dutiny
kde prázdno přebývá
centrum vzpomínek uloženo
v bezpečnostní schránce
mého srdce

nezbývá
žít
dál
semknutý
s
přírodou
a
jejím
požehnáním
milovat
BEZ PODMÍNEK