Zrada přátelství se nevyplácí

Zradila jsem lásku, přátelství a cit,
přesto jsem férová chtěla být.

Můj vrozený takt mne nezradil,
nýbrž blízký člověk, mou pozici oslabil.

V přátelství jsem se vyhřívala,
slunce nad mračna posílala.

Nyní má obloha je plná mráčků,
neupřímnost mně zůstala ve hledáčku.

Lásku, kterou jsem pociťovala,
falešnému příteli sebe v šanc dala.

Vrazil do mého srdce klín,
jeho myšlení jen těžko ovlivním.

Znovu zaplatím za cizí chyby,
mé srdce se trápí, napravím to činy..
Proč nemůže přátelství čisté být,
proč musí se žárlivostí nakazit!?
Pryč je důvěra, láska a cit.

Dusím se z toho, nemůžu ven,
kořeny liány mě stahují jen.

Ti, co jsou zklamaní,
jen těžko odpouští,
bolest je užírá,
důvěra se vytrácí.

Pak konečně vše vyšumí,
ten, co zlo seje,
pořádně se nasytí.