BELTINE

BELTINE
Míluškovi

Temné hvozdy hvězdy chrání
A noc je jenom pláštěm z fialek
Co zavoní ti jako milování
S čarodějkou ve tvých snech

Je sabat temnot noc kdy ožijí
Duchové lesa skal i vod
Kdy spoutají tě svojí magií
Dotykem něžným beze slov

Z krajek vyklouzne tělo bílé jako sníh
Snad čarodějky z lůna lesa
Nebo víly s níž milovat se není hřích

Odlesky ohně v jejích očích uvidíš
Když duše a čest k ní do trávy klesá
Tak neptej se jí neptej jestli smíš

Je sabat temnot noc kdy ožijí
Duchové lesa skal i vod
Kdy uvězní tě luny magií
Čarodějčin něžný svod

K ránu možná slunce ukryje
Tu tvář co byla v noci tolik známá
Neb skončil Beltin jeho magie
Je dávno pryč s ní kouzlo mezi náma

Byl sabat temnot pro nějž ožily
Příběhy jež vykouzlil jsi sám
V nich Beltin vládl svojí magií

Noci
Hvězdám
Lidem
A i nám