Výkřiky
Výkřiky
Anotace: Dlaší báseň. Napsala jsem ji, když jsem seděla na jednom velkém kameni, dívala se na moře, bylo krásně, ale přece jen to všechno bylo....asi poznáte....
Ve tmě a bez líčidel
už taková nejsem
Mám málo přání
tisíc snů a lehce
se mi brečí
I s tebou mi připadá
všechno těžký
nezvládnutelný
a noci bez smyslů
jsou jakoby
prasáknutý skrz naskrz
éterem - něčim co nejde
vyslovit
jen to jde vnímat, cítit
a poslouchat jak
sonátu života
blízkost poznání
a nesmělost pravdy...
už taková nejsem
Mám málo přání
tisíc snů a lehce
se mi brečí
I s tebou mi připadá
všechno těžký
nezvládnutelný
a noci bez smyslů
jsou jakoby
prasáknutý skrz naskrz
éterem - něčim co nejde
vyslovit
jen to jde vnímat, cítit
a poslouchat jak
sonátu života
blízkost poznání
a nesmělost pravdy...
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
