/Anti/ Válečná

Nad zemí zhasíná slunko
a vítr šeptá do zchoulení,
že holubice létá s poštou
a dopisy se čím dál více mění...

Zakuklení
nadějní opeřenci,
jenom snění
a pára v hrnci...

Nad zemí kulatí stíny
své spálené perutě bytí,
ještě snad naděje zbývá,
furt ještě cigáro svítí...

Nad zemí krvácí večer
a dvojoblouk píše trojku,
ve starém klášteře najíš
se vody a chleba skrojků...

Zakuklení
snové do sametu
šaty mění,
vážou se do korzetu...

...

Ojoj,
aby to prošlo cenzuru...
Připíšu ještě
- válím se věčně v azuru...