Kipu

Provazy bičují
s údery uzlů,
s údery blesků,
s údery hromů.

Provazy bičují
s údery uzlů,
s údery stesků,
s údery zlomů.

… Prší …

Někde tam je.
Mezi nimi, vím to.

… Bezpočet provazů …

Chyť se mě,
chyť se mě,
chyť se mě!
Je to snadné.
Cesta krátká,
cesta lehká.
Odpoutej se, nečekej.

Rány bolí, rána bolí,
vymluvíš se na cokoli,
budeš volný, nečekej.


Provazy bičují
s údery uzlů,
s údery blesků,
s údery hromů.

Provazy bičují
s údery uzlů,
s údery běsů,
s údery vjemů.

Co úder, to bolest.
Co bolest, to strach.

Pokleknout na hrách … ?
… Anebo lézt ?
Která je pravá,
z dvou různých cest ?

Provazy bičují
s údery uzlů.
Je těžké podlehnout
zvláštnímu kouzlu.

Pád mezi provazy,
odshora dolů.
Strachy se klepe
několik uzlů.

Teď nám to vrátí,
každičkou ránu.
Jen jeden úder,
všichni jsme v pánu.

A klubko hadů
mizí do země.
Jen zasyčí - nic není věčně.