Neohlížej se!!!

…vždyť za tebou nejde slon,
následuje tě pouze černý stín,
pálí mosty a staví nové hradby,
na cestě, za cestou po životě.

…ti kdo tě volají jménem
jsou stromy, co ve větru svou píseň umlčí,
a v kořen, hluboko vrostlý do skály
se celé tělo záhy promění.

…vždyť nebojíš se nekonečné tmy,
a ten jediný přízrak co šlape ti na paty,
nemá jméno, nemá obrys, nemá nic,
jen v srdci vrytý most a přes něj potok.

…ti kdo tě volají jménem
vrahy můžeš časem i nazývat,
protože přes rameno celý život,
se jen dívají a mlčí a mlčí a mlčí…

A nikdy nepromluví