Požehnání

Všechny ty tresty se mi stále vrací.
Ne, svoji duši nechci zatratit.
Naivní přesto, sama se mi ztrácí,
zpili jsme víru, čas je zaplatit.

Nedá se svítit. Převázals mi pásku,
položil ruce na nůž, řekls: "Žij,
nekresli identitu do obrázků
a jen ty s delší zbraní nezabij."

Držíme spolu. Temná temnou hladí
a druhou rukou něco okrádá.
Slíbím ti všechno, vždyť jsme kamarádi,
jen si dej, hade, pozor na hada.

Ještě sám nevíš...brzo se to změní.
Pustím tě k sobě, pohleď do očí,
pojď do mé hlavy - stejné přesvědčení,
stačí když první vrstvu překročíš.

Při tobě stojím, při noži jsme bratři,
štěňata noci z vrhu jednoho.
Prokousnem krky, rychle, jak se patří,
dravě a s požehnáním...-Od koho?

Od toho temna v duši, bratře krve!