nestálá
nestálá
tři tečky
a pak dlouhé ticho
smutek vykreslený
konečky prstů do mraků
oblohou korzují
myšlenky zbloudilé
snová odysea
na klikaté cestě
pokryté lávou emocí
jdou
vstříc
dlaním
hladit Tvou kůži
větrem polaskat
pohledem unést
v říši nekonečných dnů
nemnoha oceánů
probuzených
polibkem vhozeným do ringu
bílým ručníkem
stírat pot
po milování
tváři v tvář
sníh
roztál pohledem
touhou být
polštářem
na který s každou nocí
uleháš
a pak dlouhé ticho
smutek vykreslený
konečky prstů do mraků
oblohou korzují
myšlenky zbloudilé
snová odysea
na klikaté cestě
pokryté lávou emocí
jdou
vstříc
dlaním
hladit Tvou kůži
větrem polaskat
pohledem unést
v říši nekonečných dnů
nemnoha oceánů
probuzených
polibkem vhozeným do ringu
bílým ručníkem
stírat pot
po milování
tváři v tvář
sníh
roztál pohledem
touhou být
polštářem
na který s každou nocí
uleháš
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskKomentáře
olalalala :o) tak takhle prosím každý den tak málo je krásných vyznání...:o)
21.06.2009 22:25:00 | Noc17
Sníh roztál pohledem touhou..ten konec se moc hezky povedl ;-)
20.06.2009 11:20:00 | Chancer