déšť

zmokla jsem
když po zemi
jsem hledala tvůj
pohřbený svět
pršelo ticho
vkrádalo se do hlavy
pod víčka
pod kroky
příliš tiché ticho
zaplavilo cestu
a uprostřed stálas ty a koukala mi na strach
s úsměvem v očích
několik slov ti pohybovalo rty

ale já
ale já

jsem je už neslyšela