Anna

Slova jdou ze mne,
vždyť zbyla mi právě jen ta.
Ta malá slečna s kudrnatými vlásky....
které jsem dříve hladila
a Ty sis přišla pro pohlazení
a říkala mi "mami".

Nenarodila ses mi,
ale patříš ke mě,
i když už se možná neuvidíme.

Mému synovi jsi rozjasnila tvář
a i on na Tebe vzpomíná.
Jsi sluníčko,
na které se nedá zapomenout.

Každy Štědrý den-večer,
kdy můj syn už spí
a venku padají vločky-jedno mé přání
patří Tobě a vím,že to tak bude ještě spousty Vánoc.

Aninko,ať každá vločka
Ti nasněží jen štěstí.
Ať mráz,který někdy projde Tvým srdíčkem-
rychle roztaje.

Ať každý den provází Tě pohoda.
Neměla jsi to vždy jednoduché,
proto jsem Ti pomáhala,seč jsem mohla,
byť někdy mě to strašně vyčerpalo
a náruč,Tobě blízkého člověka tu pro mě nebyla
aby mě objala-byť stál vedle mne.
Ale to vyčerpání,neviděl,nebo vidět nechtěl.

Tys pro mne znamenala štěstí,úsměv
a šanci na krásnou,milující rodinu.
To mi ale osud odebral-
ale nevyrve mi ze srdíčka Tebe-
Ty v něm navždy budeš mít své čestné místo.

Věřím,že to špatné už máš za sebou
a čeká Tě už jen to pěkné.
Jsou to jen slova,která takhle skládám.
Ale jsou upřímná
a patří jedné moc báječné holčičce,která navždy bude mou nevlastní dcerou a nevlastní sestrou Tomáška.

Aninko,měj se moc krásně
a přeji Ti jen 5 věcí:
sluníčko,lásku,zdraví,čtyřlístek a krásný život.....

Navždy Tvá "teta".