V zoufalství

Nad krajinou co lítám,
spatřím město, kde pořád spěchaj.
Sami se podráží-kor když se vysmaží.
To se pak lekaj.

Opravdu ,,hříšné''to město podemnou,
až zřím ho zas příště,snad bude za branou.

Věřím v Zemský Ráj a v mír co má být.
Tu je semé utrpení,dál nechci zde žít!

Sním o velké lásce,co by zlepšila mé žití,
byl by pro mě vzduch a já pro něj pití.

Snad jednou....!
Já si počkám, doufaje, že lásky se dočkám.

Již brzy.... nebude to dlouhá doba.
Již brzy.... zahyne ta lidská zloba.
Již brzy.... vypukne bouře staletá,co ušetří hodného člověka.