Anotace: v sobě.
Ranní veselí
polední smutek
i večerní chtíče
Jsou jak kalná voda
zamrzlá
a rozřezané dětské obličeje
od bruslařů
se nevytrácí
Myslím,že tu pořád jsou.
Zdává se mi
o kusu štěstí pro každého
a když pak vstanu
se slepenýma očima
už si to nepamatuju.
Občas Tě vidím
na černobílých
pohyblivých obrázcích
s mámou a sladkostmi
A pak tvůj hlas slyším
v každé temné uličce
plné odpadků
zvláštních barev
a cizích zápachů
Říkám si
jaké sny
jaké bohatvství třeba máš
Veselí
smutek
nebo chtíče
Možná se moc ptám
možná už jenom vzpomínáš