Někdy je nutno odejít..

Někdy je nutno odejít
Od toho, jehož jsme milovali,
Navždy je nám dáno snít
O tom,
Jak bychom společným štětcem malovali.

Někdy musíme opustit jistotu,
Kterou nám dal,
Připustit potopu,
Když nám srdce rval..
A jak si s ním hrál.

Někdy je potřeba uvažovat
Než snít,
Už nikdy nás touha nebude svazovat,
Nemůžem se vzít.

Někdy musíme utéct
A nechat jej kráčet,
Po slaných slzách ztéct,
Potichu kapesník zmáčet.

Měl jiné priority,
Cit byl pro něj „obyčejná věc“,
Schovává se do vlastní ulity
A před světem uzavírá klec.