My

-Proč k sobě lidé nechovají úctu jako dřív,
jen podráží se a jeden druhému závidí.
Nedá mi to spát co budu živ,
co nyní zažívám se jen tak nevidí..

-Má cenu čekat nastane-li aspoň maličká změna,
snad hrstka lidí bude věřit v dobro a taky jej ctít.
Často v noci slyším,jak spousta lidí žalem sténá,
vždyť změnit můžem cokoli když budeme chtít..

-Tvou mysl nikdo nemůže ti brát,
ta zdravá je a pouze tvá býti může.
Už dochází mi sil se životem se dále prát,
raději budu sledovat jak kvete růže..

-Neustále zažívám zklamání a smutek,
taky křivda se lží se mnohdy přidá.
Nepomůže ani vykonat dobrý skutek,
to přece denně každý z nás vídá..

-Proč líbí se nám nadále takto žít,
to srdce mé pořád nemůže pochopit.
Už dávno ztratil jsem chuť tady být,
Svůj žal mohu opět v sobě jen utopit..

-Má nálada rychle se s okolím mění,
já podat ruku jsem ochoten všem.
Snad tyto řádky i v tomto znění,
snesou kapku dobra pro tuto zem...