Jen se ti to zdálo, ale neplač

Podívá se na papír a on se stočí do ruličky,
zavře se jako zámek na západy Slunce,
zdobený chvěním řas z levého oka, tak,
aby podtrhoval sílu nejistoty a schoval
oko pravé, dovolující mi provádět déšt kdykoli
se mi zachce,
aby se léto pročtistilo a příroda
nepostřehla žádnou
změnu.

Abych se nemusela stydět, když se ti to hodí.

Zašlí svatí hlídají své vrstevníky, nedopřejí mi žádnou volnost, pořád stejně bez viny, pořád stejně nahraditelná kteroukoli jinou sukní
s přišitými knoflíky.

Až potkám ty děti, kterým by se líbily natolik, že by je chtěly strhnout, prozdradím jim, že tohle
nejsou tak obyčejné knoflíky, ale mince, které pochopily podstatu
lásky. Musím to udělat upřímně, aby si nevážily mě,
ale těch nápadů těch lidí, co je
přišívali... člověk sám nezná tolik kouzel, každá hmotná věc má schopnost popudit Vzpomínky, dodat Asociace, umřít pro naši naději, kterou jednou stejně popřeme...

Myslím si, že moje děti to pochopí mnohem rychleji,
než já.

Omluvila bych se, ale to, že zítra hraješ na celofán, jsem vlastně neslyšela.

Přerušil tě ten, už navždy cizí pán, když (a zkoušel to udělat nevšedně) oznamoval: zastávka: nesvlékej (nikdy nebyla na znamení), směr: ztracená v neztratitelnu, nevstupovat – dveře nám
málo dají...

Kdybych se rozhodla naslouchat, snad bych ti ještě stihla odpovědět..., řekla bych,
že ano, mohl by sis to
nahrát do záznamníku na mobil nebo
tak něco.. byla bych štastná, kdybych věděla víc
o své svatbě v marcipánových šatech..

Takhle se nemám ráda.

Takhle jsem se podvedla.

Takhle na to nechci zapomenout,
milovat a vědět, že právě "mé milovat"
je jediný opravdový cíl.

Před čímkoli pán varoval, má cenu.

Držela jsem tě oběma rukama, když utíkal čas, ale
k čemu to bylo…,

půjčila jsem ti Rozptýlení a čekala, že se
vrátíš
a budeš obdivovat, že kouřím jenom Davidoff
a vím, že Davidova hvězda by světy bez tebe… spojit sama

nikdy nedokázala…
jako já...

Místo do očí, dívala jsem se na rty, když mluvils...

Odnaučili jsme se poslouchat srdcem..

Máš ale dost síly na to,
abys odpustil hvězdám,
že se v nás rohodly rozdat?