Básník a jeho dáma

Anotace: Cesta životem proti všem, jak a ským?

Smutný básník sám světem jdu,
sám mezi lidmi větru navzdory.
Ten v Tvých vlasech má pro mě odměnu,
vlající vlasy jak ohně plameny.

Když vítr vát přestává
a jen ptáci na nebi krouží.
Vlasy obejmou ramena Tvá
a jejich konečky k prsům se choulí.

Pak ruku Ti dám
a šťastný jsem,
že nejsem mezi lidmi sám
a není to jen sen.

S láskou věnováno mé První dámě Sašence
mé velké opoře.