Oči

zpřetrhané provazy
před prchajícím obrazem ze stěny

tiché břehy
jen pár kroků
tisíce myšlenek od otroků

smáčené hávy jehličí
když
nářeky stěn se netiší
šeptané sněmy o Tobě
o nás

snad nahlas
a nikdo nenaslouchá
jen
poválená rosou louka

a v ní
vlčí máky Tvých očí
které duhou objímají
v nejhorších chvílích
myšlenky oblaků

a v zrcadlech střepy
rozpadlých nadějí
proklaté víry
něhy

návraty odejitých
čekání
v mezičasí

rozjasněné nebe
před západem
slunečných pohlazení

zalité rudou barvou malíře
paleta nerozhodnosti
osudy rytíře
a
splihlé květy
v dlaních usínají

jen v Tvých očích navždy
domov mají

- i když o tom nevíš...