Láska

S kamenným výrazem sleduji dění kolem sebe,
svět se zbláznil, nebo já? Co se to děje?
Uprostřed tmavého pokoje kreslíš kruh,
uzavíráš se do něj, avšak máš ke mně ještě dluh.
Dlužíš mi lásku, tu co jsem ti dala.
Já dala jsem ti srdce své. A co jsem si vzala?
Dals mi jen bolest a trápení,
hodiny pláče a smutku.

Stálo mě to mnoho sil,
vzepřít se sama sobě, odejít pryč od tebe.
Potlačit lásku k tobě, potlačit ten cit,
sbalit všechny věci a potichu se vytratit.

Ty sis ani nevšiml.
Byla to úleva?
Když z práce ses vrátil
a já jsem tam nebyla.

Roky lásky a teď je všechno pryč,
léta slibovaní, že mě nikdy neopustíš.
Sladká slova jsou jen kýč,
nejvíc mě mrzí, že ty mě nikdy neztratíš.

Dokud budu žít, v mém srdci jediné jméno bude,
bohužel, bude patřit tobě!