Kroky
Kroky
Anotace: Psáno ve vzpomínkách na až moc nedávný strach a zklamání. Slyšíte je? Já je slyšel. Koho? Přeci ty kroky. Kroky holinek. Jdou v rytmu valčíku.
Jdou v uniformě
mí bratři.
Ten rytmus zabíjí mě.
Raz, dva, tři.
V ruce maj' lilii,
smrtí křtí,
v rudou ji změnili.
Tři bratři
zpívají do kroku
strach smrti
jdou přímo do hrobu
Pochodem,
co všechny děsí,
drtí zem,
jdou k šibenici.
Pověsí,
té pravdy mluvčího,
vyděsí,
každého slušného.
Rozpálenou stepí,
táhne armáda zlá,
vyhrožující smrtí,
kdo neví, ten se má.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Původní nápad rozhodně neměl s valčíkem nic společného :-) Až když jsem si uvědomil, jak moc si hraji s číslem 3, začal jsem nad valčíkem uvažovat. A představa, že někdo pochoduje v rytmu valčíku mi přišla kouzelná O:-)
29.07.2009 13:31:00 | Václav Zoubek
Mě se líbí jak obsah tak i forma. Docela pěkně jsi to dopiloval. Ten nápad s valčíkem není úplně marný, ale pokud by to nebyl od počátku umělecký záměr, nevidím důvod to tam násilím rvát.
Až se dokopu, hodím sem to, co jsem vyplodil já v náladě toho dne. Na tebe to asi nemá, ale i tak :-)
29.06.2009 21:16:00 | Elwig
zajímavý nápad... ale co kdyby ty rýmy evokovaly valčík? všechny? protože tohle asi musí být o rytmu
28.06.2009 21:19:00 | Maro Deives