Pod křídly

Pod křídly draka chtěla bych se smát,
jen tak se přikrýt, tiše milovat,
ztracené vzpomínky na nebi sepsané,
předčítat slova, dávno už dopsané.
Hluboko v očích, vlny nevinnosti,
marně se ztrácím v posloupnosti
- okamžiků, jež kvetou kolem nás
tam, kde utichá nevyřčený milý hlas.
Na nebi, mezi mraky v úsměvu,
poslouchám tvé dlaně a je mi do zpěvu,
na chvíli, než mě zase opustíš.
Nechápu, že to vůbec dopustíš...
Dračí objetí pod skalami nevěřícných pohledů,
slzavé vyznání bez dalších dohledů,
spuštěné provazy do temných jeskyní,
za tichem bez vás i bez sebe,
zkamenělé srdce už nezebe,
když
v kůře stromů zase na pevnině,
počítám city v rozlitém víně
z krve, jenž z očí ti stéká,
odplouvám na voru...

Tam, kde pramení červená řeka
bez duše
tam, kde kreslí se život
bez tuše
a kde bolest znamená naději

pod křídly víček
s myšlenkou
kterou
vzala
slza

S sebou.............