Konec světa nad světem

Vyšel jsem na balkón
v noci tak temné
Na nebi zdálo se
že Měsíc bledne

Do tich slyšel jsem
jen ten šum křídel
bílých jak Pallas Athene -
hle - padlý anděl

Křídla měl zlomená
a ztratil svatozář
Spadnul sem bez jména
tak skrýval svoji tvář

V téhle noci
dávno spící
rozžal jsem por něj
svatou svíci
kterou jsem -
kdy to nevědouce
ukradl v kostele
ze svatého stolce

Víčka měl šedivá
a ústa od krve
I já jsem se polekal -
bylo to poprvé
co spatřil sjem anděla -
anděla padlého
Teď však jsem nevěděl
co dělal bych bez něho

Tak jsem vzal lano
a křídla mu spoutal -
ani se nebránil
na nic se neptal

Jen poslušně křivil tvář
z bázně a ze strachu
V křídlech mu zůstalo
pár zrnek prachu
který svými křídly
stíral z Večernic
a pak je ve vločkách
rozséval do vesnic
polí a měst.
"Za co tě stihnul
tak krutý trest?"
Ani sám nevěděl
jenom mi pověděl
že nebe nad nebem
prostě se zatáhlo -
pršely kameny
a tak ho napadlo
schovat se na Zemi -
pod nebe kde ještě hvězdy jsou
dokud i ony nadobro nespadnou
dokud z nich nebude jen srdce z kamene -
a tak si řekl že už tu zůstane..