Smilnost

Noc prosycena krajinou,
ty ubíráš se za jinou.
Dech volá touhu do ticha,
ona čeká ženicha.
Strom listy k nohám svolal ti,
tys pozor dal si na máti.
A než se k ránu odploužíš,
v žár chtíče ty se pohroužíš.
Slib polibku si poslal v dál,
tys na vrcholu, světa král.