Na oroseném zrcadle
Snažím se zaznamenat
Vůni rozplynulého podvečera
Co zanechává stopy
Ve vakuovém prostoru
Srdečních krabiček zapomenutí
Pod rozsvíceným světlem
Jemně chvějících se víček
Slaňuji přes myšlenkové vrstevnice
Pavoučích omotání
Do škrcených pocitů
Lehounce provoněných
Cinkavých krůčků
Probuzení
Čet jsem to dvakrát a musím do toho znova. Obrazy ve mně vyvolávají příjemné pocity, ale ještě mi úplně neodhalily obsah.
08.07.2009 10:57:00 | René Vulkán
Tak nevím co je to za botky, které co krok to cink.. Šáša má rolničky a pak ještě koňáci ostruhy.. :)
08.07.2009 08:27:00 | Sleepwalker
Hezky napsané, pro mne s nádechem smutku, působivé obraty, které si opakuji. ST!
07.07.2009 19:45:00 | NikitaNikaT.
nádherné probuzení..slovy krásné ženy:-)
to je rozbor můj
a bože při mě stůj ..je to skvělýýýýýýýý
ST ohromnej:-)
07.07.2009 19:42:00 | Mbonita
....tak ta druhá sloka mě nenechává na pochybách , že to je pláč duše nad tím , co se událo v podvečer a ráno ve druhé sloce , to muselo být raději zaškrceno i když jemně , aby vlastně duše mohla fungovat v realilitě toho co nastává ráno ...Vlastně každá báseň může mít tisíce vysvětlení , ale záleží na tom z jakého úhlu se na ní díváš ...Ale myslím si , že opravdu odborník , spíše básník má právo na rozbor celé básně ...Ale cítím , že každé slovo toho , co Labuť napsala má své opodstatnění a své místo v hierarchii básně ...Jirka
07.07.2009 16:18:00 | kavec
Slíbil jsem Karsíkovi, že se na básničku labutě podívám.
Technická poznámka k první sloce:
V Tvé srdeční krabičce rozhodně vzduchoprázdno (vakuum) nemá místa. Naopak, je tam dost hmoty a energie na to všechno, co přitahuje tolik lidí, viz Tvá proslulost.
Druhá sloka nikoho nenechává na pochybách, že se rodí něco nového, krásného, něžného a zajímavého, co krásou překoná vše předchozí. Ne, nebudu se zde pouštět do rozvíjení svých dedukcí, svých nálad a očekávání, to je jen Tvůj svět a Ty do něho pustíš jistě jen toho, kdo Tě trochu upoutá, zaujme a ... naplní (jestli dovolíš použít toto slovo v jeho nejširším významu).
Na závěr si zkusím odhadnout: To, co se rodí a je očekáváno s radostným vzrušením, je přece nový den! A vy, co jste čekali víc, čekáte asi marně, vždyť je mnoho povolaných, ale jen málo vyvolených, a jen ti budou moci vstoupit do světa za zrcadlem všedních dnů.
Chtěl bych patřit mezi ně.
07.07.2009 14:41:00 | Zasr. romantik
někdy slaňuji hodně dlouho.Ale pak ráno stojí za to.
ST.Pěkná báseňka.
07.07.2009 11:43:00 | Tanzania