Tumor

Tumor

V náručí tmy
Upadám zvolna do nostalgie

Život odešel a smrt má nějaký pátek zpoždění
Nebe je temné jako moje svědomí
Když přestal jsem být dítětem

V náručí tmy
Procitám z bdění do říše snů
Čas v hávu bezdomovce kráčí ulicemi města

Setmělo se
A ne jen v mé hlavě

V náručí tmy
Jsem kolébán
Přišel čas usnout
Upadnout v brzké zapomnění

Obklopen temnotou
Čekám na příchod funebráků
Aby mě mohli dát do dřevěné postele
Jiné, než ve které teď ležím

V náručí tmy
Naslouchám tikotu hodin
Čas opilým krokem kráčí ulicemi

A bolest neutichá
Je mým jediným společníkem
Jelikož už všichni odešli a nechali mě ve tmě

Cítím se jako pes, kterého nikdo nechce
Cítím se jako malomocný, kterého se každý bojí dotknout
Jsem odsouzený do té tmy

Nezbývá mi než ležet a čekat
Až někdo otevře dveře aby mě zkontroloval

Jestli už nenadešel čas
Jestli jsem ještě živý
Jestli mě má nemoc neskolila jako lovec zvíře
Jestli jsem už nezemřel