hrobka z doby nuraxi

Hrobka stará víc, než před našim letopočtem 3tisíce let
a já mám tu možnost do ní teď vlézt.
Do jejich stěn vyryla jsem iniciály našich jmen,
bylo to zajímavé, tajemné, jako nějaký sen.

Mráz mi běhal po zádech, ale já se nebála,
jak to bylo v té době, jsem si představovala.
Přece jen, kamenná hrobka ve tvaru hlavy býčí,
z toho víc, než jen jedna záhada klíčí...

Zavřela jsem oči a cítila, že se se mnou něco děje,
jako bych náhle byla jedna z těch obětí,
pocit, kdy se ve mně všechno chvěje,
byla jsem svázaná, bylo to prostě prokletí.

Stačilo však otevřít oči a ten pocit byl pryč,
zmizel stejně rychle, jako se objevil.
K žádné záhadě ale nenašla jsem klíč,
to pud sebezáchovy mou mysl v pátrání zastavil.