.
...po páteři kostkou ledu
pak přesně na střed
tam co hořím
já tichem zmrazit nedovedu
a nepřišla na svět
v kůži predátoří
ty mi mlčky ukazuješ směr
a když nedohlédnu
často zabloudím
cestičkou vprostřed hemisfér
až někam ke dnu
(ze světlice zbyde dým...)
tak i když vlastní oheň jsi mi dal
(dvě krabičky sirek
pro jistotu)
doufám že jsi pořád opodál
na dolet pírek
a přeskočení plotu...
.
:) ach... (nebuď romantik, nebuď romantik, nebo se z toho zblázníš ;) ) :)
26.07.2009 19:47:00 | prostějanek