Svatozář

Za svitu měsíce
myslím na svůj hlad,
podivná to směsice
-tvá vůně,zápach blat.

Byl jsem pln starostí
ty týdny co jsme na cestě,
však teď s divokou radostí
vzal jsem život nevěstě.

Jeden den a jednu noc
strávil jsem u tvého těla
a v duši jsem cítil,
že ty bys to tak chtěla.

Po době spolu strávené
z tebe jen málo zbylo,
pil jsem krev a trhal maso
-to vše co kdysi žilo.

Pak naposled se obrátiv
tam kde byla tvá tvář
já uviděl jsem záblesk smrti:
Muší svatozář.