Zavidím Ti, švábe!
Zavidím Ti, švábe!
Když je mi zle, když nemůžu se hnout,
z místa, z pomyslných pout.
Ležím jako blázen naznak,
a nikde ani změny náznak.
Když je mi zle na kus papíru psychotické bláboly škrábu,
závidím bezstarosnost úchylnému švábu.
Závidím, však tiše. Skoro nedýchám,
usmát se žalem se stále ostýchám.
z místa, z pomyslných pout.
Ležím jako blázen naznak,
a nikde ani změny náznak.
Když je mi zle na kus papíru psychotické bláboly škrábu,
závidím bezstarosnost úchylnému švábu.
Závidím, však tiše. Skoro nedýchám,
usmát se žalem se stále ostýchám.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Výborný poslední oxymóronický verš "usmát se žalem". Líbí se mi ponurá atmosféra celé básně.
15.07.2009 08:20:00 | Kamil Princ