Bašta

Z dálky básník jak se patří
uvnitř ale houby
napočítá sotva do tří
aspoň kdyby hřiby

rád podléhá pokušení
stoupá výš a výš
snad se dočká probuzení
budík nevidíš

zase jednou den tak jasný
chválí sebe šetrně
ale kolik napsal básní
odpovídá nesměle

je zas noc a píše a stále
uvnitř malé kůlny
oči v důlku hodně malé
chytá noční můry

pronikavě jako ostří
sleduje vše kolem
možná mu to přece patří
bažit se tím vlivem.