Zrazená
Zrazená
Květinou ránem probuzená
pod řasou slunce maluje
lesk rosy kapky dychtivých
na touhu noci žaluje.
Polední slunce vlasem hladí
za úsměv malin divokých
lehký jen stisk a dotek dlaní
pel na rtech skrývá něžný smích.
Večerem šlape v mlžné kráse
klíč zamyká snům zápraží
dotykům pevné staví hráze
když samotou noc oblaží.
-----
Kdys byly jiskry v hloubi očí
jen otisk na zdi po nich zdi zbyl
těžké je v krbu přiložit
co oheň v popel proměnil.
pod řasou slunce maluje
lesk rosy kapky dychtivých
na touhu noci žaluje.
Polední slunce vlasem hladí
za úsměv malin divokých
lehký jen stisk a dotek dlaní
pel na rtech skrývá něžný smích.
Večerem šlape v mlžné kráse
klíč zamyká snům zápraží
dotykům pevné staví hráze
když samotou noc oblaží.
-----
Kdys byly jiskry v hloubi očí
jen otisk na zdi po nich zdi zbyl
těžké je v krbu přiložit
co oheň v popel proměnil.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
ale já v ní cítím i hodně lásky..a ta není dřevo aby se proměnila v popel..i láska se dá ztratit a naléz..nebo spíš láska nikdy neshoří...shoří jen to okolo a proč se asi dělá ohen v ohništi..pročpak se nezakládá vždy nové..jen občas když člověk musí šlapat dál nebo jinam...já vím různé pohledy.. ale je krásná vždyť víš :-*
14.07.2009 20:30:00 | Nút